|
Rožmberský pohár 25.- 27. 10. 2024
Jolly Roger Tercius (Skye) II. cena
Laudine Tercius neobstála
Rožmberský pohár jsou prestižní všestranné zkoušky, konané jednou za dva roky v Třeboni. Pokud můžeme, zúčastňujeme se.
Letos jsme nastoupili s oběmi děvčaty Skye i Laudie. Jako obvykle jsme se nerozlosovali do stejné skupiny, tak jsem jezdila s kolegyní Irenou.
Laudie začala vodními pracemi. Vedla si celkem dobře, ale obtížně postavené navádění na dvě kachny poněkud pokazila a dostala známku 2. Tak bylo jasné, že to první cena nebude. Na druhém stanovišti, poli, si vedla velmi dobře v navádění na dva kusy i v dohledávce. Slídění bylo opět posuzováno velice přísně, v podstatě jako u slídičů nebo ohařů a standardem byla známka 2. Tu dostala i Laudie, přestože nevyhledává sice špičkově, ale celkem slušně. Osudnou se jí stala vlečka na poli, kde uviděla rozhodčího na konci a bála se jít až ke kusu. Zastavila se snad 3 m před kachnou, váhala, ale nakonec se otočila a pro jistotu utekla. Tím pro ni zkoušky skončily.
Skye začala na poli. Dohledávku udělala velmi elegantně a nedalo se jí nic vytknout. První polovina slídění byla opravdy výborná, pro Skye netypicky. Jenže i když jsem ji chtěla nechat pracovat samostatně, musela jsem postupovat a Skye brzy pochopila, že to je ta disciplina, kde nic není. Druhou půlku se kvůli mně snažila, ale už to bylo slabší, bylo vidět, že to dělá jen kvůli mně. Nejvyšší známku jsem nečekala, ale známku 2 také ne. Ale ta by nás nechala v 1. ceně. Jenže jsme šli na navádění na dva kusy. Tam nejprve Skye vyrazila na opačný kus, ale jediným povelem jsem ji zarazila a pak jen malým obloukem doběhla přímo ke kusu, vzala a přinesla. Ten první povel byl prý v pořádku, ale ne to, že šla jen mírným obloukem, i když se nechala dobře navigovat. Takže známka 3. Na druhý kus se rovněž netrefila úplně přesně, ale jediným povelem jsem ji nasměrovala a ona přinesla. Nicméně rozhodčí tvrdila, že jsem povel nedla a fena našla kus ke konci volným hledáním a dala nám známku 2. Tím nás sundala do 2. ceny. I když jsem své výhrady na místě řekla, byla neoblomná. Přitom velmi podobný výkon jiného psa hodnotila známkou 3. Navíc nám dali i 3 z raddosti z práce a k mému údivu i z poslušnosti. Do té doby jsem si libovala, že Skye tentokrát reagovala opravdu na každý povel. Holt rozhodčí byli jiného názoru. Vlečka už byla bez příhod. Na vodě jsem také dostala 3 z poslušnosti, protože jsem poslala Skye na kachny v pořadí na které není zvyklá a ona chvíli váhala, jestli to myslím vážně. Pak jsem se ještě zamotala na vodění, kde jsem šla horší trasou a Skye se vedle mě nevešla. Ale to byla čistě moje nepozornost. Po prvním dnu jsem byla rozladěná.
Druhý den nás čekal les. Pavel s Laudií nám dělali morální podporu. Malý les proběhl pro nás bez zádrhelů a bez ztráty bodíku. Trasy na barvu (práci na pobarvené stopě) se losují. Na mě zbyla trasa 10, která je obávaná, protože je tam několik příkopů, momentálně plných vody. Pro jistotu jsem měla rezervní boty a kalhoty. Skye začala svým typickým způsobem, ona si musí stopu sama najít, nemohu jí nic ukazovat, jen povzbuzovat a často se mi po prvním zatažení za řemen ještě vrací, aby se ujistila, co má dělat. Ale vyrazila bez velkých problémů dost jistě a soustředěně. Přes první příkop vedla lávka z klád, na kterou mě perfektně navedla, i kapky barvy jsem viděla, tak jsem věděla, že jde po barvě dobře. Po chvíli jsme přišli k druhému, velmi širokému příkopu. Skye přeskočila, já za ní, ale doskočila jsem pod hranu na šikmou část a začaly mi ujíždět nohy na kluzkém terénu. Pomalu jsem se bezmocně nořila do vody, která mi nakonec byla až po prsa. Musela jsem pustit řemen a za pomoci rozhodčích jsem se škrábala z příkopu. Skye jen vyděšeně zírala. Obvykle jí panička nemizí v příkopu ve vodě. Chudák nechápala, co se děje. Čekala na mě. Jenža pak jsem ji pozbuzovala a ona celá nesvá se točila v kruhu, občas z rozpaků ukousla kus trávy nebo vzala klacík. Měla jsem obavy, že se už nerozejde, Nakonec se nejistě pustila dál, ale udělala celkem rychle po sobě dvě chyby. Ale než nás stačili podruhé nasadit, chytla stopu a pak už šla jak dráha. Až na konci zvedla nos a ucítila auto, kterým vozili srnčí a muselo být velmi silně napachované. Tak chvíli šla nejistě podél strouhy (kudy jak jsem později zjistila šla stopa), pak se chvíli odchýlila k autu, ale ne natolik, aby ze stopy sešla, a nějakou doby tam nejistě vandrovala. Nakonec se rozhodla pro stopu a za chvilku už jsme byli u srnečky. Ohromně se mi ulevilo. Rozhodčí jí museli dát známku 2, ale já dostala pochvalu za statečnost. Jeden z rozhodčích říkal, že když viděl, jak tam stojím, teče mi z rukávu a šosu voda a vedle mě stojí nešťastný pes, který neví, co si má s celou situací počít, tak byl přesvědčený, že to vzdám. To mě nezná. Ale ta pochvala za statečnost patřila spíš Skye, která přes úplně šílenou situaci, vyjukaná a nesoustředěná, se dokázla nakonec sebrat a tuhle barvu dojít. Jsem jí za to moc vděčná, protože prokázala, že mi věří a má vůli pracovat i v naprosto netypické situaci. Ty dvě chyby kdyby neudělala, tak by to byl nejspíš zázrak. Já si uvědomila, že jsem promočená, až teprve když jsme barvu došli. Do té doby jem si snad jen všimla, že mi čvachtá v botách a jediné, co jsem si uvědomila, že naštěstí jsem nechala mobil a doklady u Pavla.
No, byli jsme pak zdrojem četných vtípků, jako že jsem si předem vybrala cenu pro vítěze - slatinné koupele a podobně. Mám nejasný pocit, že lázeňské procedury se neprovozují venku v příkopech a ještě k tomu 27. října. Ale to už jsem měla suché boty a kalhoty, neoprénový pás zachránil většinu svetru od promočení a mokrý rukáv jsem přežila. Naštěstí bylo docela teplo. Přesto koupele koncem října nedoporučuji.
Jinak soutěž dopadla docela neslavně. Nikdo nedokázal dojít v 1. ceně, takže nebyl udělěn titul CACT, jen vítěz zkoušek. My došli ke konci druhých cen, ale byla jsem ráda, že jsme vůbec dokončili. Osm psů vypadlo, bohužel i kolegyně, která mě vozila první den a měla našlápnuto krásným výkonem na vítěze zkoušek. A bohužel Laudie také nedošla. Ovšem tento ročník Rožmberského poháru bude rozhodně nezapomenutelný.
|
